Lednová výsadba je prvním krokem k úspěšnému zahradničení v nadcházející sezóně. Již na přelomu ledna a února můžeme začít vysazováním semen do ..
Lednová výsadba je prvním krokem k úspěšnému zahradničení v nadcházející sezóně. Již na přelomu ledna a února můžeme začít vysazováním semen do sadbovačů, které mají dlouhou vegetační dobu. Tato doba je ideální pro přípravu zeleniny, které si vyžadují delší dobu růstu. Lednová výsadba je skvělé období, kdy můžeme začít s pěstováním například rajčat, paprik nebo salátů.
Pro lednovou výsadbu je třeba mít k dispozici vhodné místo. Ideální jsou prostory, které jsou teplé a dobře osvětlené. Pokud máte zimní zahradu, prostornou verandu nebo vytápěný skleník, pak jsou to perfektní místa pro pěstování rostlinek. Lednová výsadba vyžaduje dostatek místa, protože mladé rostlinky potřebují prostor pro svůj růst. Pokud nemáte k dispozici výše zmíněné vhodné prostory, můžete využít i pařeniště.
Při lednové výsadbě je kladen velké důraz na správné podmínky pro semenáčky. Důležité je zajistit dostatek světla a tepla. Rostliny, které nemají dostatek světla, se začnou vytahovat, což znamená, že nebudou mít silné a pevné stonky. Pro dosažení optimálních podmínek je dobré rostliny přisvěcovat zářivkou s denním spektrem, pokud máte málo přirozeného světla.
Další klíčovou součástí lednové výsadby je správný výsevní substrát. Měl by být jemný, lehký a obsahovat optimální poměr živin pro růst semenáčků. Při výsevu se také berou v úvahu velikosti semen a jejich potřeba prostoru. Malá semínka stačí jen jemně zatlačit do substrátu a zavlažovat je postřikovačem, abychom je nevyplavili. U větších semen je důležité dodržet pravidlo výsevu do stejné hloubky, jaká je velikost semen. Například semena o velikosti 4 mm se vysazují do hloubky 4 mm.
Leden je skvělé období pro zahájení zahradnických prací. Při dodržení správných podmínek a péče o rostlinky si už na jaře můžete užívat bohatou úrodu. Pěstování v teplých a světlých prostorách zaručuje úspěšný start pro mnoho druhů zeleniny, ať už jde o rychlené saláty, rajčata nebo jiné rostliny s dlouhou vegetační dobou.
Papriky potřebují teplé podmínky, začnou klíčit při teplotách nad 25 °C. Proto je vhodné pořídit si malý pařníček, který umístíme nad topení. Jakmile semena vyklíčí, je důležité zajistit pro rostoucí semenáčky teplotu alespoň 20 °C, přičemž vyšší teploty jim prospějí. Sazenice paprik lze vysadit na záhony až po polovině května. Do skleníku je můžeme dát dříve, ale pokud skleník není vytápěný, poslední mrazíky by mohly sazenicím škodit.
Předpěstování rajčat má smysl především u odrůd určených pro skleníky, které tak mohou přinést co nejvyšší výnos. Semena rajčat potřebují k naklíčení teplotu alespoň 20 °C, přičemž nejrychleji klíčí při teplotě 25 °C, stejně jako semena paprik. Později může teplota klesnout na 15 až 20 °C. Sazenice rajčat lze umístit do skleníku dříve než sazenice paprik, ale na venkovní stanoviště je vysadíme až po polovině května, kdy už pominou mrazíky.
Saláty jsou mrazuvzdorné rostliny, které nám mohou nabídnout první křehké listy již v předjaří. K jejich klíčení je potřeba teplo, přičemž semena vyklíčí za několik dní při teplotách do 25 °C. Po vyklíčení můžeme salát pěstovat ve skleníku, pařeništi nebo pod tepelně izolační netkanou textilií. Semenáčkům vyhovuje teplota mezi 10–15 °C. Nejrychlejší sklizně dosáhneme u odrůd určených k odřezávání listů, kdy první mladé listy můžeme sklidit již měsíc po vyklíčení. Podobně rychlý růst má i polníček, který lze sklízet už do dvou měsíců od vyklíčení. Hlávkový salát vytvoří plné hlávky za tři měsíce.
